F1.sk F1.sk

Maranello: Kde se rodí sny?
zdroj: Zdeněk Rýzner

Maranello: Kde se rodí sny?

V Maranellu, městečku asi třicet minut jízdy autobusem od Modeny, je hrdost na značku Ferrari patrná na každém kroku.

Jestli mohou Češi a Slováci Italům něco závidět, je to bez debat národní hrdost: hrdost na dobré víno, národní kuchyni, temperament a hlavně červená auta značky Ferrari z továrny v Maranellu. Kam vás Italové nechají nahlédnout, když sem přijedete. Ale jenom tak pozvolna, trochu. Protože hrdost a know - how tu mají zatraceně vysokou cenu, za kterou nestojí žádný výnos z turistických vstupenek.

V Maranellu, městečku asi třicet minut jízdy autobusem od Modeny, je hrdost na značku Ferrari patrná na každém kroku. Po zakladateli Enzu Ferrarim se tu jmenuje kde co a i v kavárně si sedáte ke stolu, na němž je vyobrazené auto - s koly přesně ve velikosti šálku vašeho espressa. Když sem ve čtyřicátých letech Enzo Ferrari přesunul své podnikání z nedaleké Modeny, aby firmu ochránil před bombardováním, bylo tady pár vesnických domů a stáda krav. Dnes je tady sedmnáctitisícové město vzdávající holt dlouholeté tradici takovým způsobem, až vám z toho předběhne mráz po zádech.

Muzeum Ferrari

Muzeum Ferrari je pecka, ale ta pravá červená vášeň čeká ještě trochu jinde. Poněkud paradoxně tam, kde vám zalepují čočky fotoaparátů a chytrých telefonů a kde v rámci prohlídky nemůžete opustit prostor autobusu, do kterého musíte nastoupit. Mluvím o továrně Ferrari v Maranellu a okruhu Fiorano. Prohlídku obou míst si můžete koupit za extra příplatek ke vstupence do muzea. V něm samotném je toho k vidění opravdu dost: kromě formulí i sportovní vozy, po nichž šílí celý svět, včetně nejnovějšího modelu pojmenovaného "La Ferrari". Byť původně se tyto vozy zrodily vlastně z nutnosti, aby Enzu Ferrarimu platily jeho závodní sny, podnikatel byl Ferrari prvotřídní. Nabídl světu jedinečnost, po níž lidé prahli, aniž by to tušili. A nadávkoval ji tak, aby jim nezevšedněla: aut dával a jeho firma stále dává k dispozici poměrně málo a zatraceně draze.

Firmu Ferrari nicméně nedělají jedinečnou jenom samotná auta, ale - a hlavně - historie a tradice značky. V samotné továrně je tak propojeno "staré" s utramoderním. Dodnes například zachovali původní kancelář Enza Ferrariho, kterou měl hned u vrátnice, aby měl přehled. Vedle několika starých budov jsou pak budovy moderní, navržené nejlepšími italskými architekty, u jejich provozu se dbá na ohleduplnost k životnímu prostředí a také na to, aby se tu 2800 zaměstnanců cítilo co možná nejlépe. Skoro všichni až na pár manažerů tu chodí v červené, ovšem žádné kastování: na kávu i na oběd se tu potkávají všichni v jedné restauraci na hlavní ulici Enza Ferrariho. Jeho továrna je totiž vlastně takové malé městečko, ve kterém je potřeba se orientovat. Pro fanouška Ferrari žádná velká věda, ulice jsou tady pojmenovány po pilotech, kteří se v minulosti pod značkou vzpírajícího se koně stali mistry světa.

Jak si koupit Ferrari?

Pokud tady nepracujete, bez autobusu a doprovodu průvodce sem můžete přijít vlastně jen za předpokladu, že si chcete objednat auto. Pokud tak neučiníte prostřednictvím svého dealera v zemi, kde žijete, lze se vypravit do Maranella a tady si téměř do nekonečna vybírat: každé auto je totiž s výjimkou srdce (tak Enzo Ferrari označoval motor) - originál vyrobený na míru každému zákazníkovi. A opět: na jedinečnost se musí čekat, takže objednáte-li si auto, je potřeba obrnit se trpělivostí. Nové Ferrari ze zdejší dílny budete mít doma za devět až dvanáct měsíců, a to přesto, že denně se tady vyrobí třicet automobilů. Nejčastěji putují na severoamerický nebo čínský trh.

Ačkoliv hlavně se tu pracuje s historií a tradicí, dívají se v Maranellu i do budoucna. Kromě kompletně nového sídla se tu momentálně renovuje i větrný tunel, v němž se testují formule. Respektive jejich zmenšené repliky. Protože nyní může být velikost replik až šedesát procent velikosti originální (oproti původním čtyřiceti a později padesáti procentům), je třeba několik let starý tunel přebudovat. Co se závodního odvětví týká, tomu se v Maranellu věnuje 600 z 2800 zaměstnanců, a to jak v továrně, tak na okruhu Fiorano (kde závodní sekce sídlí). Ten ovšem, protože dle aktuálních pravidel se během sezony testovat nesmí, slouží dnes spíš jako ideální prostředí pro promotérské akce a také skladiště. Tady jsou formule, když nejezdí. Tady je devadesát osob starajících se o bezmála třicet tun materiálu potřebných na každou Grand Prix. Tady jsou kamiony, které to všechno přepravují po evropských velkých cenách. A tady je červené letadlo, které kdysi soutěžilo s Gillem Villeneuvem za volantem formule 1 o to, kdo s koho. Můžete si tipnout, kdo byl rychlejší. Průvodce vám vysvětlí všechno včetně toho, proč je Ferrari červené, kdybyste to náhodou zapomněli. Nebo si tu otázku třeba vůbec nepoložili.

Protože tady MUSÍTE vědět. Historie a tradice je to, co z velké části píše úspěch značky Ferrari. Jaký to rozdíl například oproti modernímu centru značky McLaren v britském Wokingu, kde si připadáte jako v kosmické lodi. Tím spíš, když tam se dostanou jen vyvolení, třeba členové fanclubu, kteří si vstup tak či tak musejí zaplatit. Také jsou tu hrdí na dosavadní úspěchy, ale budoucnost je zdá se větší výzva. V této souvislosti se každopádně nabízí celkem zajímavá otázka: budou se jednou pořádat podobné prohlídky třeba v Red Bullu? A pokud ano, jak budou vypadat? Nebo Dietricha Mateschitze zajímají jen vydělané peníze, takže obdivovat kromě úspěchů nebude vlastně co?

Odporúčame

Najnovšie z kategórie: Ferrari

Pozri viac

Magazín

Pozri viac